Nová hledačka Encyklopedie kouzel – Záhada za svitu měsíce přichází s příběhem pátrání po zmizelém profesorovi kouzel. Hledat se však nebude jenom profesor, ale především spousta ukrytých předmětů. Hra s postarší grafikou vsadila na fantasy příběh a cestování po celém kouzelném světě. Představuje také méně obvyklý způsob hledání – nepátrá se po celých věcech, ale po jejich fragmentech.
Nezvyklý koncept hledání skytých předmětů
Hra je považována za hledačku, rozhodně však nejde o klasickou příběhovou hledačku, ve které by se procházelo desítkami lokací a občas se narazilo na lokaci s dvaceti předměty, které je třeba najít. Zde se jedná především o hledání předmětů – v každé lokaci jich hráč musí najít 5, bohužel jsou však roztříštěny na několik malých kousků a úkolem je najít každou tuto část. Jedná se o jiný systém hledaček, který nebude sedět úplně každému.
Hledání ztraceného profesora kouzel
Příběh není v této hře hlavní, slouží především k přesouvání mezi jednotlivými lokacemi. Hlavní hrdinka Katarína studuje magii na čarodějné škole, jednoho dne jí však přijde dopis od jejího staršího bratra Rogera. V dopise se píše, že bratr pátrá po zmizelém profesorovi kouzel a Katarína je vyzvána, aby se připojila k pátrání. Bude muset objet celý svět a hledat jednotlivá vodítka, která ji dovedou až k cíli jejího pátrání.
Rozvržení hry
Encyklopedie kouzel je rozdělena na jednotlivé části, každá z nich se odehrává v jiné zemi světa a zavádí hráče do nového prostředí. V každé části se objevují dvě lokace a v každé lokaci se pátrá po pěti roztříštěných předmětech. Mezi jednotlivými částmi se hráč přesunuje přes mapu, nicméně tu hráč k ničemu jinému nepotřebuje, jde spíše o mapu levelů než klasickou herní mapu. Obtížnost úrovní se nestupňuje, ale zůstává zhruba stejná, jedna část se dá odehrát za takových patnáct minut.
Náročnost hledaček
Tato hra je založena především na hledačkách, v nichž se části předmětů nacházejí v prostoru celé lokace. Vzhledem k tomu, že ztracené předměty byly roztříštěny, je jejich hledání poměrně obtížnou záležitostí. Hráč tak narazí například na nutnost hledat v přírodním prostředí malé větvičky, kousky kapradí nebo dřevěné násady od nářadí, což se zdá jako téměř nemožný úkol. Naštěstí máme k dispozici nápovědu, která se dobíjí poměrně rychle – bez ní se totiž obejdou jen skuteční hledačkoví mistři s obrovskou dávkou trpělivosti.
Starší grafika s osekanými lokacemi
Encyklopedie kouzel se se svou grafikou řadí k těm starším a méně propracovaným hrám. Lokace jsou rámované zespodu lištou s poli, ve kterých se nachází obrázky hledaných předmětů. Zároveň se další poměrně široká lišta nachází na pravé straně obrazovky, tam najdeme objevené předměty a další herní prvky. To znamená, že celková plocha určená k hraní a k hledání předmětů je menší, než jsme zvyklí z jiných her.
Lokace mají civilní charakter, některé působí zajímavěji, jiné jsou dost obyčejné. Podíváme se tak například do pracovny nebo na hradby města. Z těch zajímavějších míst zmiňme domek čarodějnice nebo tibetský chrám. Lokace jsou statické, působí trochu jako obrázky, na kterých se v jiném typu her hledají rozdíly. Hráč nemá pocit splynutí s hrou, zřejmě se nebude cítit součástí příběhu.
Zajímavé rébusy
I v Encyklopedii kouzel bylo pamatováno na hlavolamy. Objevují se jednou, maximálně dvakrát za úroveň a většinou ji uzavírají. Mají střední obtížnost a hráč by je měl zvládnout bez přeskakování, i když pro případ, že by si nevěděl rady, máme tlačítko přeskočit. Rébusy se mohou prezentovat hezkým zpracováním, které zapadá do celkového grafického konceptu hry. Někdy je třeba trochu přemýšlet o tom, jaký je vlastně úkol a jak ho splnit, jakmile pochopíme princip rébusu, už se dá poměrně snadno rozlousknout.
Hudební soundtrack
Hudba, která začne hrát hráči do uší, když Encyklopedii kouzel zapne, je docela podmanivá, ale ke hře tak úplně nepasuje, Naštěstí při samotném hledání v lokacích můžeme slyšet úplně jinou hudební stopu – takovou, která příjemně podkresluje a podporuje soustředění na hledání ztracených předmětů. Hudba není nijak vlezlá, takže se neomrzí a za chvíli se pro hráče stane součástí hry, kterou už vnímá jen někde na pozadí.
Celková hratelnost
Hratelnost ztěžují opravdu náročné hledačky, které hodně zpomalují postup hrou. Encyklopedie kouzel má sice příběh, který by se zřejmě líbil větším dětem, bohužel hledačky pro ně budou nejspíš příliš obtížné a nudné na to, aby se do nich nějak pravidelně pouštěly. Proto se hra hodí spíše pro trpělivé dospělé hráče, kteří u hledání relaxují. Ovládací prvky jsou jednoduché a snadné na pochopení. Někdy není úplně jasně vysvětlený úkol, který před hráčem stojí, ať už se to týká rébusů nebo použití nalezených předmětů, to potom opět trochu zdržuje samotné hraní.
Kdo by si měl zahrát Encyklopedii kouzel?
Hra je určena spíše pro starší a zkušenější hráče hledaček. Nabízí možnost strávit spoustu času u hledání skrytých předmětů a příjemné odreagování. Své hráče si určitě najde – především mezi těmi, kdo chtějí vyzkoušet nový koncept hraní, užít si netradiční hledačku a také potrápit svůj postřeh při hledání i těch nejmenších dílků ztracených předmětů.
Pozor! Hra se dá sehnat jako součást nové kolekce!
Encyklopedie kouzel – Záhada za svitu měsíce je jednou z her, které jsme vydali na velmi oblíbené kolekci M. Najdete v ní spoustu hledaček, včetně dvou kompletních sérií, farmářské hry a další obsluhovačky a také logické hry nebo žánr spoj tři. Kolekci M nově seženete také v elektronické distribuci – to znamená, že na její doručení už nebudete muset čekat ani den!
Encyklopedie kouzel kromě toho vyšla také samostatně – a právě nyní je v nabídce jen za 99 Kč.
