Některé hledačky umí být detektivní, jiné mystické a další hororové či sci-fi… V případě této však dostanete nemalý kus od všeho, a ještě si projdete opuštěné americké městečko z poválečné éry. Čtyřicet lokací, to už se dá považovat za pořádně dlouhou obchůzku.
Odteď jste Klarissa, agentka pracující pro vládní rozvědku. Přesto nepočítejte s tím, že by vás nadřízení před vaší misí vybavili zrovna působivým množstvím informací. Víte pouze cíl a účel cesty: městečko Fort Nightingale kdesi v USA, ve kterém před dvěma desítkami let propukla epidemie blíže neurčené infekce. Nyní hrozí, že by mohla zamořit celé Státy.
Obdoba amerického CDC
Váš průzkum epicentra nákazy zaštiťuje Biologický úřad, patrně obdoba skutečného CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí). Aby nákaza, kterou jede Klarissa prozkoumat, nabrala na urgenci, dojde ke zmínce „starých známých“ nákaz, obzvláště španělské chřipky či eboly… o níž se v té době ovšem několik let ani nevědělo. Ve stínu momentální pandemie taková urgence působí ještě více děsivě. Kdy jindy si ale zahrát hru, kde se bojuje proti zákeřné infekci, když ne teď.
Nástin konce na začátku
V úvodním videu čekáte cokoliv. Vysvětlení minulosti, objasnění motivů záporáka nebo přímo samotný začátek příběhu… ale vidět v něm kousíček konce? Zajímavý nápad, který – s ohledem na námět příběhu – rozhodně nešel vniveč. Pustíte se do hraní, vzpomenete si na tu scénku s tikající bombou a únikem z kosmické lodě a říkáte si „JAK?! Jak se k tomu v tom ději dostanu?“ Už jenom proto budete chtít tenhle příběh rozkrýt, třebaže vám ani kousek tajemství nevydá zadarmo. Postup hrou je alespoň pocitově pomalý.
Proto také trvá, než se ta sci-fi stránka hry naplno projeví. Každopádně nejde o druh sci-fi „Je rok 2200…“, ale takové, které „zvládnou“ i ti, kteří tomuto žánru příliš neholdují. Je to hra dělaná pro všechny.
Město, které oficiálně neexistuje
Za současnost se tu považují 60. léta minulého století, takže vyjížďka do města, kam lidská noha naposledy vkročila koncem 40. let, bude vlastně takovou dvojitou cestou zpět v čase.
Jen dostat se tam bude problém. Dvacet let chátrající infrastruktura a nulová zmínka na mapě jsou komplikace, jež dopravu do Fort Nightingale značně ztěžují. Spekuluje se, že šlo o město armádních vědců, kde se něco opravdu hodně zvrtlo, takže se vláda snažila, aby na toto místo obyčejní lidé navždy zapomněli. Naštěstí jste narazili na obětavého strojvedoucího, který si na cestu do města vzpomíná, a nabídne vám, že vás tam na drezíně doveze.
Jen si to samozřejmě oddřete sami, alespoň tu přípravu drezíny. Zatímco se budete snažit ji dostat na koleje, strojvedoucí bude každých několik vteřin intenzivně osahávat (rozumějte opravovat) trubky svojí parní lokomotivy, přičemž gestikulace při kontaktu s vámi také zrovna není jeho silnou stránkou. Přitom by se to bez jeho postavy obešlo – jednak by to více podpořilo atmosféru, že jste na všechno sami (protože jste), a jednak by možná vznikl prostor pro nějakou tu minihru při jízdě drezínou.
Labyrint chátrajících objektů a děsivě pustých míst
Nejen velký počet, ale také velká otevřenost lokací může způsobit, že bez mapy klidně zabloudíte. Pracujete naráz s hned několika lokacemi, kde tu seberete jeden předmět na jedné, tu další na druhé… a nakonec ani netušíte, co byste měli kde udělat, a celou část herního světa si tedy musíte znovu projít. Je proto vhodné raději postupovat pomalu a systematicky.
Jelikož většina navštívených míst je silně ponurá, prorostlá vegetací a celkově zanedbaná, o to hůře se mezi nimi hledá nějaký rozdíl, který by pomohl s orientací. Ač jsou si mnohé lokace vzájemně podobné, nedá se říct, že by každá z nich neměla to svoje kouzlo. Je to jako prolézat starý opuštěný dům, kde všechny pokoje vypadají stejně, a každý přesto působí jinak.
Úsporný inventář
I když ze všech dostupných lokací posbíráte všechny předměty, které v daný moment můžete, stejně jich bude, co byste prsty na jedné ruce spočítali, a ještě by vám pravděpodobně zbylo. Kvůli tomu je systematický postup o to důležitější, protože těch lokací, na kterých musíte něco udělat, abyste se posunuli, může být i pět naráz. U každé musíte navíc brát v potaz, že má své aktivní podoblasti… Pokud tedy rádi zdoláváte různé výzvy, tady si můžete stanovit jednu osobní – zvládnout to bez použití mapy.
Výběr nejklasičtějších hledaček a hlavolamů
Při pohledu na minihry a hledací úrovně se nedá říct, že by šlo o přehlídku inovace, ale spíše osvědčených a očekávaných hlavolamů. Koneckonců jde už o starší hru, takže příležitostí někoho překvapit má jen pramálo.
Nastavení obtížnosti miniher není příliš vysoké – nejspíš je zvládnete všechny i bez přeskočení. Akorát se připravte, že jim chybí rovnoměrné rozložení. Dlouho žádná a pak jich přijde vícero za sebou.
Hledačky jsou na tom s obtížností přesně naopak. Byť v hledání často pomůže odlišný kontrast barev předmětů, splnění těchto úrovní nebývá mnohdy vůbec jednoduché. Na nalezené předměty musíte klikat velice přesně. Může se vám proto stát, že nějaký předmět technicky vzato najdete dvakrát, a to jen kvůli tomu, že jste před tím neklikli přímo na něj. Pozitivní ovšem je, že scenérie hledaček nepostrádají určitý řád: nehledáte mezi nějakou hromadou harampádí a odpadu, ale můžete intuitivně předvídat, kde by se který předmět mohl nacházet.
Zaujala vás hledačka Město mimozemšťanů?
Pak máte nyní možnost pořídit si ji samostatně a v elektronické distribuci, a to jen za 99 Kč. Kromě toho ji také najdete na hledačkové kolekci 15 her.
