Na obzoru se objevila podivná záře. Ohnivá světla létala po nebi a s půlnocí zhasla, jako by je někdo vypnul. Nikdo neví, co se děje. Snad jen jedna žena – spisovatelka Kate Reedová, která už jednou byla v Domě 1000 dveří a ví, že nadpřirozené věci přicházejí právě odtud.
Dlaň Zarathustry
Tato hledačka pochází ze série Dům 1000 dveří a je druhým dílem, který zatím vyšel. Dopředu se sluší říct, že je fajn, pokud znáte první díl. Hru si sice užijete i bez znalosti toho prvního, ale v opravdu velké spoustě věcí navazuje na předchozí příběh. V Dlani Zarathustry se ani příliš nevysvětluje, co je vlastně Dům 1000 dveří zač, musíte si hodně domýšlet, a navíc zde narážíte na postavy, se kterými jste se seznámili již v prvním díle a hra jako by počítala s tím, že je už znáte.
Pojďme ale blíž k ději Dlaně Zarathustry. Spisovatelka Kate, která Dům v prvním díle objevila, se pokusí vstoupit do něj znovu, neboť si je jistá, že podivné světelné úkazy, které děsí lidi ve městě, s ním mají určitou spojitost. Brzy zjistí, že všechny ty ohnivé koule neděsí jen běžné lidi, ale i obyvatele Domu 1000 dveří – což jsou převážně duchové. Je požádána, aby záhadě přišla na kloub, a tak začne skrz dveře v Domě cestovat do různých částí světa a zjišťovat indicie, aby odhalila, co se tu vlastně děje.
Příběh a velice rozsáhlý herní svět
Děj hry je rozdělen do osmi kapitol (plus bonusová ve sběratelské edici). Už jejich názvy napoví, že se v tomhle příběhu bude hodně cestovat: Dům 1000 dveří, Tibet, Zřícené město, Poklad starověkého města, Paladinův duch, Podzemní chrám, Madagaskar, Piráti.
Hru je možné hrát ve dvou herních režimech. K dispozici získáte poměrně přehlednou mapu, která se bude opravdu hodit, protože herní svět zůstává doširoka otevřený a budete se pohybovat v podstatě mezi všemi lokacemi najednou. Rychlé cestování po mapě a také skutečnost, že jsou na ní označeny lokace, které vyžadují nějakou akci, se rozhodně hodí.
Velké množství hledaček
Hledaček je neskutečné množství. Objevují se zhruba v každé druhé lokaci a na každé místo se navíc vrátíte dvakrát.
Nebudete se u nich zrovna nudit, ale musíme uznat, že už jsme hráli hledačky se zábavnějšími hledacími úkoly. Vždy se hledá podle seznamu – k nalezení některých předmětů musíte udělat více kroků. Hlavně ze začátku jsou hledačky hodně temné a nepříliš pohledné, s tím, jak se posouváme do exotičtějších lokací, se začínají stávat mnohem zajímavějšími.
Hledačky mají poměrně vysokou obtížnost. Najít všechny předměty bez nápovědy je poměrně složité a vyžaduje to bystré oko a také určitou zkušenost s hraním tohoto typu her. Nápověda naštěstí funguje spolehlivě a jde ji bez problémů využít.
Komplexně zpracovaný herní svět podpořený skvělou grafikou
Přestože má Dlaň Zarathustry fantasy či mysteriózní námět, působí hra velmi realisticky a přirozeně. Třeba jedna z úvodních cut scén, v níž Kate projíždí hořícím lesem, je velmi uvěřitelná. Stejně tak procházení do různých částí světa skrz vchody v Domě 1000 dveří působí naprosto nenásilně, jako by to bylo něco běžného a nepřekvapivého. Je to příjemně civilní pojetí, které vám umožní se do hry opravdu vnořit a užívat si ji, jako byste celé to dobrodružství prožívali na vlastní kůži.
Tomu všemu přispívá i kvalitní grafika a velmi dobře promyšlené lokace. Samotný Dům 1000 dveří působí velmi tajemně a narážíte v něm na různá mysticky působící zákoutí plné tajemných předmětů a planoucích pochodní. Jakmile se ale přesunete do některé z částí světa, kam vás příběh zavede (třeba do Tibetu), grafika se okamžitě promění a zdárně se adaptuje na nové herní prostředí. Začne pracovat s jinými symboly, využívat jiné barvy a jejich sytost i vyhraje si i se ztvárněním postav. Je to opravdu báječné.
Pokud bychom měli hledat mouchy, pak je třeba zmírnit, že v některých lokacích je grafika zbytečně tmavá a také by to chtělo trochu lepší rozlišení v lokacích s ukrytými předměty – často je téměř nemožné malý předmět či obrys naleznout bez pomoci nápovědy.
Parádní postavy, které hru pozvednou
Co se opravdu povedlo, to jsou vedlejší postavy, které se v příběhu vyskytují. Každá z nich je velmi osobitá, dokonce mají i odlišný přízvuk a styl mluvy. Většina z nich vám dokáže utkvět v paměti a jejich kvalitní grafické i promyšlené příběhové ztvárnění vám dokáže výrazně zlepšit zážitek ze hry.
Hned na úvod „viktoriánský pán s dogou“ dokáže vytvořit úsměv na rtech. Je však znát, že některé postavy reagují již na to, co jste s nimi prožili v prvním díle – bez jeho znalosti si tak tyto narážky vůbec neužijete a to je možná škoda.
Velmi vydařené cut scény
V souvislosti s grafickou stránkou hry ještě zmiňme opravdu vydařené cut scény. Ve hře jsou jich desítky – při otevření nové lokace se velmi často nějaká krátká objeví a pak se samozřejmě setkáme s těmi většími příběhovými. Všechny jsou kvalitně udělané, buď posouvají děj, nebo prohlubují atmosféru či přinášejí nějaký zajímavý příběhový střípek.
Hra samotná působí malinko starším dojmem než nejmodernější hledačky, ale filmové scény se kvalitou vyrovnají i těm nejlepším a nejnovějším hledačkám. Za nás rozhodně palec nahoru.
Příjemná hudba, která občas zadrhává
Hudební stopa odpovídá námětu hry – příjemně ji podkresluje a zároveň nijak nenarušuje hraní. Asi vás nijak neuchvátí, ale rozhodně to není propadák – zkrátka takový průměrný herní soundtrack. Nicméně jednotlivé stopy na sebe v některých případech nenavazují čistě, a tak se vám zřejmě stane, že budete hrát a najednou zůstanete v naprostém tichu, které je po pár minutách protrženo náhle začnuvším hraním hudby – především, když máte sluchátka, nebo když máte hudbu hodně nahlas, to může působit i lekavě.
Klasický deník a strategický průvodce
Ve hře nechybí deník, který má klasickou formu. Při hraní není příliš často potřeba, ale hodí se, když si potřebujete připomenout děj nebo se chcete hlouběji ponořit do příběhu.
Sběratelská edice má navíc i strategickou příručku, která vám pomůže, když nevíte jak dál. Výhodou je, že jsou v ní zvýrazněné a vyřešené i hledací úkoly, za nevýhodu naopak považujeme, že jsme v ní nenašli označené sběratelské předměty – tam si tedy musíte pomoci sami.
Dobrý překlad, kvalitní anglický dabing
Hra je velmi dobře anglicky namluvená. Už jsme zmiňovali různé přízvuky postav a je toho mnohem víc. Proto je vlastně dobře, že nedostala do vínku český dabing, ale jen titulky, protože ti, kdo alespoň trochu mluví anglicky, si původní znění opravdu užijí. Pochybujeme, že by se český dabing povedl tak dobře jako anglické znění.
České titulky jsou provedené velmi kvalitně, v překladu dialogů nebo doprovodných textů jsme neobjevili žádný větší problém. Občas dochází k nejasnostem v hledačkách – třeba máte hledat „lžíci“ a nakonec se ukáže, že šlo o zednickou lžíci.
Nejsme si jisti, zda jde o chybu v anglickém znění či v českém překladu, ale zarazily nás nesrovnalosti při cestě Kate do Tibetu. Vstupuje do Čínských dveří, objeví se v Tibetu a zde navštíví mnicha v Japonském pokoji. Je to trochu zmatečné…
Minihry – jsou tam vůbec?
Tuhle otázku si budete klást prvních 30-40 minut hry – protože na začátku na žádnou minihru vůbec nenarazíte. Pak se začnou objevovat, ale abychom byli upřímní, není to žádný zázrak. Jde o běžné hlavolamy, na které jste narazili v jiných hledačkách už stokrát, a mají průměrnou obtížnost. V tomto případě tvůrci nepřinesli nic moc objevného. Navíc pokud budete chtít minihru přeskočit, musíme vás upozornit, že tlačítko Přeskočit se dobíjí poměrně dlouho.
Ze hry je patrné, že se autoři soustředili hlavně na hledačky a minihry jsou tam jen jako takový méně významný doplněk.
Provedení miniher je klasické, nicméně jejich hratelnost je bezproblémová – pokud víte, jak na ně, tak nikde nic nevázne.
Bonusová kapitola
Bonusovka se bude víc věnovat postavě tajemného správce Domu 1000 dveří Gabriela. Podíváme se do jeho minulosti a jak ji budeme odkrývat, zjistíme, že Dům potřebuje nového správce. Je Kate Reddová, která Dům už dvakrát zachránila, tou správnou osobou, která by se tohoto nesnadného úkolu měla ujmout?
Bonusová kapitola je skvělá a tvoří vlastní velmi silný příběh. Jinak však bonusová sekce není úplně tak naplněná, jak jsme zvyklí. Najdeme v ní například tapety nebo grafické návrhy. Trochu neobvyklé navíc je i to, že se celá bonusová sekce odemkne až po odehrání hlavního příběhu – běžně bývá uzamčená jen extra kapitola, ale k jiným bonusovým věcem se dostanete od začátku.
Sběratelské předměty
Žádná moderní hledačka se neobjede bez sběratelský předmětů – i tady najdete klasické měnící se věci, které musíte v každé lokaci najít. A bude to docela oříšek. Jsou opravdu perfektně ukryté, někdy se nacházejí v prostoru lokace, jindy ve výseči. Zkrátka a dobře tohle je výzva pro ty nejlepší hledačkové mistry.
Když Dům 1000 dveří, tak rozhodně oba díly
Abychom to na závěr shrnuli – Dlaň Zarathustry je rozhodně kvalitní hledačka, kterou ocení všichni milovníci tohoto žánru. Pravdou však je, že v mnohém navazuje na první díl a rozhodně bychom vám doporučili pořídit si obě hry najednou a hrát je postupně, protože tak bude herní zážitek mnohem lepší, a to i s ohledem na bonusovou kapitolu, která navazuje na Dlaň Zarathustry.
Dlaň Zarathustry ve sběratelské edici zdarma!
A abychom vám to usnadnili, nabízíme vám Dlaň Zarathustry k objednávkám nad 1000 Kč zdarma. Takže si můžete objednat první díl Domu 1000 dveří Rodinná tajemství, k němu přihodit pár dalších her a Dlaň Zarathustry už k němu dostanete jako dárek.
Obě hry také naleznete na hledačkové kolekci 10+3, kde jsou – stejně jako všechny ostatní hledačky – ve sběratelské edici.
